Report z úžasného Boat Surf-tripu na Maledivách

Prečítajte si vyčerpávajúci report z úžasnej surfovej dovolenky na Maledivách pod vedením Surf-trip crew. Ďalší termín Boat Surf-trip Maledivy už v apríli 2016, neváhajte na lodi sú posledné miesta!!!

Team surf-tripu sa rozhodol pre novú zážitkovú destináciu Maldivy na lodi, ktorú premiérovo vyskúšalo pár „vybraných“ jedincov, ktorí s nami jazdia na rôzne kempy. Po polročnom čakaní od kúpenia si zájazdu sa partička surferov spolu s tímom surf-trip crew, pod vedením Otmara Olivu a Terezy Olivovej, dočkali úžasného surfovania, pobytu a neskutočných zážitkov.

O report sa postaral Robin Gracl, pisateľ najlepších reportov z našich destinácií. 

Let netrval ani tak dlouho, jak jsme zvyklí létat na různé destinace… S časovým posunem tři hodiny, snad nikdo neměl problém, ale to hlavní, to nás čekalo před letištěm. Osobně říkám, že každá třetí pláž by mohla závidět pouhému přístavu v Male. Tak průzračnou vodu jsem snad naposled viděl v Dominikáně, a to jsme opakuji teprve v přístavu… Čekáme na ostatní než doletí a na převoz, který nás dopraví na loď Hariana, naší desetidenní plavbu přes severní Atoly Male.

Něco málo k lodi než vyrazíme na plavbu. Hariana je prostě „peckovní“ loď. Čtyřčlenná posádka spolu s kuchařem, který mimochodem vaří tu nejlepší indicko-ceylonsko-thajskou kuchyň řekl bych, jsou příjemní a ochotní poradit, pomoct, připravit a nachystat různé věci, dovést nás na spoty a za šnorchlováním a taky provést po Maledivách. Je tu zhruba šest kajut po dvou postelích, plus místo pro posádku, jejich můstek, kuchyňka, a pro nás spoustu místa na opalování, střešní vyhlídku 360°, posezení pro všechny u jednoho stolu, a pro workoholiky je tu malý stůl na jejich „datlování do kompů“.

Vyrážíme! První spot Sultan (jedem podle spotů, protože to nás surfaře zajímá přednostně). Chtěli jsme jít ještě projet pár vln, ale jelikož je už celkem pozdě na to abychom pak stihli zakotvit za světla, nezbývá nám nic jiného než počkat do rána. Nakonec možná dobře, poslední dva dny byly dlouhé a únavné. Poseděli jsme, domluvili se na ráno, a šli relativně brzo spát. Šest třicet na značkách a my sledujeme jak se blížíme ke spotu, který nás otestuje ve zdejších podmínkách. Mimochodem je tu všude reef! My s tím nějak počítali, bo jen tak někde se nedá surfovat a pozorovat u toho rybičky jak v akváriu, ale o tom později. První jízdy probíhají, a osobně zjišťuji, že do toho budu muset dát více, ale po dvou dvou dnech jsem se otrkal a začal jezdit lepší vlny. Ostatní také jezdili suprově. Ty vlny co si dával Chosé nebo Meža, „WOW borci!“.

Otík S terkou nám radili, kde co a jak, ikdyž to není jako běžný camp kde se dělají lekce. A nám to samozřejmě pomáhá. Na druhý den, je to opoznání lepší, u všech. Vláďa, Vilém, Sláva, Deny, Mia, Jarda a Mišo, snad každý měl minimálně jednu jízdu, a někteří i spoustu dalších. Pak zasloužená bohatá snídaně, odpočinek nějakou tu hodinku a druhé kolo dobývání snad čím dál tím větších vln může začít. Na oběd už jsme byli lechce unavení. To vůbec nevadilo, bo síly jsme doplnili tuňákem, rýží, salátem, a dál bych si musel pamatovat co všechno na tom stole bylo (zkrátka viz foto).

Odpolední surfovačka už nebyla tak zaplněná, pár lidí si šetří síly a nechá je na další ráno a jiní šli objevovat krásy podmořského světa. Prý krásná podívaná (nemůžeme to hned přechválit).  Kluci ještě zkoušeli během dne a hlavně večer nahazovat pruty do vody s domněním, že chytnou tuňáka bo nějakou jinou velkou rybu. Pánové pokloňte se, Mia si to musela vzít do ruky a skrytým talentem nám všem vytřela oči s jejím menším úlovkem.

Poslední dopolední surfing na Sultan a pak poobědový přejezd na další spoty Chikens a Cokes sídlící vedle sebe na konci severních Atolů. Naskáli jsme tam a zjistili že jsou snad lepší. Chickens mají táhlou levačku oproti pravačce na Sultan, takže příjemná změna. Kdo by chtěl jezdit pořád dokola to samé? :-)

Podvečer ještě snad všichni nahoupali do vody zjistit co je pod námi bo se jen tak svěžit před západem slunce v kotvišti, odlehlé části mezi ostrovy kde na nás nedosáhnou žádné vlny. Po večeři se kluci rozhodli skočit do vody a pořádně prozkoumat Mantu plavající kolem naší lodi, kterou snad nikdo z nás neviděl  nikdy naživo. Téměř dva metry rozpětí, délka s ocasem těžko odhadnout, ale taková potvora, kterou měli nakonec asi metr od sebe musel být životní zážitek, co se jen tak někomu nepoštěstí.

Další den nám připravil opět krásné vlny, takže třikrát na surfu, s pár přestávkami a nehorázně dobrým jídlem potěší a nadchne snad každého zarytého surfaře. Musím podotknout, že když na Vás španělé (další výletníci na lodi co rádi sjíždí vlny, a které jsme neměli moc v lásce) začnou řvát „SHARK! SHARK!“ srandy, není opravdu nic příjemného. Nakonec se to stalo pravdou a všem okolo sklaplo. Já ho pod sebou viděl tak dva metry, a na délku měl dobrých jeden a půl metra.

Samozřejmě mi nikdo nevěřil, dokud ho pár lidí následně nespatřilo. Na lodi nás kapitán celkem uklidnil, že už nějaký ten pátek nebyl na Maledivách žádný útok žraloka na člověka za posledních X let. „PECKA“ K následujícímu dni nás začali překvapovat krásnější podmořské krásy. Takové šnorchlování se žraloky (malými) není úplně k zahození pokud mohu mluvit za ty, co ho viděli. I nějaké ryby co už nedokážu popsat, delfíny co kolem nás dokonce plavou i když surfujeme.

Kluci Otík, Meža a Chosé se vydali na spot Cokes, údajně těžší než. Taky byl, borci dotáhli zpět vyčerpaní, za to totálně vypraní. Dnešní ráno, lehké pohrání si s vlnami a odpolední odpočinek. To ale nikdo nečekal, jaké drama nás potká. Mišo, kterého spláchla vlna, ještě nečekal, že bude bojovat s prokletým korálem a s „líší“ co se mu kolem něj zamotala. Snažil se ji odepnout, ale nakonec se utrhla. To není vše! Prkno zůstalo stále ve vodě pod náporem vln, jelikož se „líš“ neuvolnila z pod korálu. Vlítnul tam jeden člen posádky, ten marně prohrával boj s vlnami. Každopádně respekt mu patří, bez bot a bez prkna se vrhnout do unavujícího přívalu nárazových vln. Na to se náš zachránce a hrdina Otík vydal vstříc vlnám, aby zachránil aspoň prkno. Trochu si přitom poškrábal ruce, bo nevěděl že „líš“ je utržená, a tak se ji snažil vyndat celou. Dopadlo to dobře a my šli na oběd.

Věděli jsme, že pojedeme se podívat na místní ostrůvek, objevit co se tu dál skrývá. Z fotek bude vidět jak malý ostrůvek to byl. „Hmmm, asi tak čtyři metry na délku a tři na šířku.“ Ale to okolí! To nás nadchlo snad všechny. Co tu kolem je ten život ty korály ryby a nekonečné hlubiny, to je jak nekonečný sen. Málem bych zapomněl zmínit, při cestě na tento „malebný ostrov“ si kluci chtěli udělat pár hustých fotek z přídi lodi. To ještě nikdo nečekal jak to skončí. Slávova teď už legendární věta, „chyť se za kotvu, já se tam taky držel“, dostala za své.

Deny tak učinil a hodil takového potapěče přes palubu, až nám zatuhnul úsměv s napětím a odhodláním pro něj skočit kdyby se náhodou něco stalo. Dopadlo to dobře, kapitán dal zpětný chod a Deny se statečně chytil člunu přivázaného za lodí. Takže akce jak z nějaké bondovky… Ve volných chvílích tu hrajeme kachny, dixit a různé společenské hry až se u některých projevuje rivalita s cílem samozřejmě vyhrát.

Meža, který rád chytá ryby si nahodil prut, a během chvilky, co my jsme hráli, vytáhl dvě ryby. Se Slávou se shodli že jde o žlutého snappera, těžko říct neznám to moc. Jakmile nahodil potřetí, začalo další krátké drama. Natahoval se mu vlasec, pak nakoukl přes loď co se tam děje a když zjistil že pod ním už na hadině je ta obrovská Manta, kterou jsme nakonec pojmenovali Zuzka, byl celkem v šoku.

Zuzka jak se dostala na hladinu, vzala mety a Mežovi se s hrozivým nádechem málem vytrhnul prut z ruky. Se slovy (co tu ani nebudu psát) se nakonec vlasec utrhnul za druhým háčkem, který měla zaseknutý zřejmě pod ploutví. Je pravda, že to už by byl fajnový úlovek. Ale klukům Slávovi a Mežovi ve spolupráci samozřejmě s Miou, fandím a věřím, že nám uloví pořádný kus masa, který nám profesionální šéfkuchař nachystá na nějaký ten večer J …

Šestý den začínáme klasicky surfovačkou, probere s Oťou vlny, možnosti kam vyrazit a detaily o spotech, což nám pomáhá. Člověk si řekne jak ty vlny vypadají malé z dálky, ale zdání klame. Sem tam přijde set, který dokáže překvapit i ty otrlé, ale ti si s tím dokážou hravě poradit. Někteří z nás si dovolí napádlovat na téměř tři a půl metrovou vodní stěnu, jen hádejte jak to může u některých skončit. Já se držím nižších J… Opět musím zmínit jak úžasný je pocit, když kousek od nás se prohání delfíni, skáčou, dovádí a loví. Jiní za to platí, aby si zaplavali s delfíny a my je tu máme téměř na dlani skoro každý den, stejně jako ty žraloky….

Rád bych tu uspořádal nějakou párty, v poklidném stylu, jen hudba, blbnutí, a nějaké to pivko bo něco malinko na osvěžení. Ale to vás budu informovat jak to dopadlo a jestli se vůbec něco uskutečnilo až v příštím vydání zápisků Boat Surf-tripu Maledivy aneb Atoly jen na lodi… J

Konec reportu bych pojal spíše zhodnocení celého tripu, i když bych zapomněl na Mišu, krerý si dovezl neopren do třicetistupňové vody (to jen pro zajímavost :-).

Zbývá nám poslední den a někteří se těší za svými miláčky domů, jiní by zas dali vše za to, aby tu mohli zůstat. Celý tento boat trip se moc povedl. Sešli se tu super lidi, což tomu dalo hodně a nikdo neměl ponorku. Byly vtípky, různé debaty a hry nebo prostě jen zewling a samozřejmě plno surfngu.

Všichni tak nějak zhodnotili, že to byla celkem akční dovolená. Sám Otík říkal, že tolik aktivního surfingu snad nikdy nedával. Posádka, jak jsem zmínil, nám pomohla a chystala různé věci. Báli jsme se, jak bude vypadat jídlo na lodi, jestli nebudem hladovět a musím říct, že velký dík patří šéfkuchaři, který dokázal vykouzlit úžasné jídla v tak malém prostoru. Veškeré snídaně, obědy večeře a odpolední kávičky, jedním slovem perfektní.

Samotné surfování nebylo pro nikoho překážkou, někomu se pomohlo, jiní si odjezdili sami. A co někteří dávali za vlny, tak těm patří respekt a palec nahoru.  Vlny jak zrcadlo, sem tam pár delfínů a želv, úžasné rybičky opravdu jak z akvária, zkrátka dokonalost sama. Neviděl jsem lepší vodu, kde by se tak parádně jezdilo a přitom měl člověk pocit, že je ve vodním světě.

Šnorchlování, je debata sama o sobě. Jednoduše hřibovité korálové zahrady plné rybiček a ryb od mělčiny až po hloubku, neškodní žraloci (White tip shark), murény, rejnoky, hvězdice a sasanky v kterých se skrývá „Nemo“.

Tímto bych chtěl za všechny poděkovat Otíkovi a Terce, respektive Surf-Tripu a všem kdo se podílel na celém plánování a zařizování tohoto výletu. Bylo to super, všem mohu jen doporučit. Určitě jeďte a vyzkoušejte tento jedinečný zážitek se vším všudy.  

Ďalší termín Boat Surf-trip Maledivy už v apríli 2016, neváhajte na lodi sú posledné miesta!!!

Prihláste sa už teraz na www.surf-trip.sk